Smírná bohoslužba
Úštěcká farnost v čele s Mgr. Jaroslavem Střížem organizuje v sobotu 18.7.2020 od 15:00 hod na Kalvárii – Ostré modlitební shromáždění s bohoslužbou za účelem odpuštění zla, které se v minulosti v tomto kraji stalo a za účelem přijetí požehnání pro tento kraj. Myslím, že doba zejména ihned po válce byla velmi bolestná a toto shromáždění může být opravdovým krokem ke smíření a odpuštění toho času.
Úštěcká farnost v čele s Mgr. Jaroslavem Střížem organizuje v sobotu 18.7.2020 od 15:00 hod na Kalvárii – Ostré modlitební shromáždění s bohoslužbou za účelem odpuštění zla, které se v minulosti v tomto kraji stalo a za účelem přijetí požehnání pro tento kraj. Myslím, že doba zejména ihned po válce byla velmi bolestná a toto shromáždění může být opravdovým krokem ke smíření a odpuštění toho času.
O té době nám mohou určitě hodně říct pamětníci. Ale jedno je jisté – květnu a v červnu 1945 přišla o život v dnešním severočeském pohraničí také řada antifašistů a čestných slušných lidí. Jejich jedinou vinou byla příslušnost k německému národu. Nejednou se stali oběťmi kriminálních živlů z českého vnitrozemí, které do Sudet přitahoval majetek na kolena sražených Němců.Zloba, jíž Němci po válce čelili, se zrodila z nacistického útlaku během války. „Po ní ale dostaly v Sudetech šanci osoby s psychopatickými a sadistickými sklony, jejichž jednání lze označit za kriminální.„O Revolučních gardách se v úředních dobových dokumentech mluví jako o kavárenských povalečích, co rabují, loupí a nikdo si před nimi nemůže být jistý životem. Většina z nich trestu za své zločiny unikla i díky takzvanému amnestijnímu zákonu.“Mezi starousedlíky v pohraničí vládl názor, že „z vnitrozemí sem táhne celé podsvětí.“ V Liberci se nacházelo vězení, kde gardisté vráželi při výsleších německým zajatcům vidličky pod nehty. V některých případech šlo o lidi, jimž později řádné soudy neprokázaly žádné válečné zločiny.„V Liberci a okolí nechvalně prosluly především dvě jednotky Revoluční gardy, jimž veleli Pavel Hložek a Rudolf Rokos,“ uvedla Portmann. „V Hejnicích, ale nejenom tam, působila Bojová skupina Skuteč a dopouštěla se hrozných věcí.“
V LIBERCI NEZNÁMÍ VRAZI ZLIKVIDOVALI RODINU ANTIFAŠISTY VČETNĚ DĚTÍ
Pro Liberec se stala nejstrašlivější poválečnou dobou druhá polovina června. Zločiny, popravy nebo mučení v krajském městě a na přilehlých územích popisuje kniha Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951 od Adriana von Arburga a Tomáše Staňka.Autoři zmiňují například vyvraždění rodiny Rudolfa Rottera. V noci na 20. června 1945 uškrtili zločinci v liberecké Ehrlichově ulici čtyři ženy a tři děti. Jednu ženu zabili úderem sekyry do hlavy.Mezi oběti patřili holčičky ve věku dva a šest let a pětiletý chlapec. Těsně před osminásobnou vraždou unesla inženýra Rottera pravděpodobně Rokosova garda
